Poznámka k týdnu - Najde Evropa ještě vůli ke smyslu života?Dočasný vzestup počtu narozených dětí, jak se zdá, končí. Ročníky narozené počátkem sedmdesátých let už odrodily a dlouhodobé trendy budou pokračovat už bez jakýchkoli brzd. Znamená to méně dětí na rodinu, ale zato vzestup počtu dětí narozených mimo manželství, tedy do neúplné rodiny.
Přitom se dosud doslova ucpávají ústa všem, kdo si dovolí poukázat na to, že populační vývoj Evropy je hrozivý. Když na Prvním světovém kongresu rodin, který se konal v Praze roku 1997, doložil profesor Didier LeCaillon, že Evropě už od šedesátých let hrozila populační imploze, která v nejbližší době vyvrcholí, nezajímalo to česká média ani dost málo: výjimkou byl zesměšňující článek Radima Uzla v Rudém právu. Letos se konal už čtvrtý kongres rodin, tentokrát v Amsterodamu, a zde už došlo k fyzickým útokům: luza zdevastovala část budovy, kde se kongres konal.
Ani dnes, kdy se sociální systém evropských států už viditelně hroutí, se nálada v Evropě nemění. Tím méně u nás. Stačí číst reakce politiků a komentátorů na lidovecké návrhy pro-rodinné politiky. Můžeme se dočíst a slyšet, že společnost nemá zájem na větším počtu dětí v rodině.
Nevůle křesťanské Evropy k dětem a její strach z vlastní budoucnosti je přitom rozhodujícím prvkem růstu islámské populace v evropských zemích: nelze vyčítat muslimům, že mají dětí hodně je naše chyba, že jich mají více než my.
Sebelepší rodinná politika tuto situaci nezmění. Motivace k zakládání větších rodin je primárně náboženská: jen lidé, kteří mají svým dětem co předat, se z nich dokážou těšit. Jen lidé, kteří věří ve spásu jako konečný cíl života, mají i v pozemském životě odvahu do budoucnosti. Vazba mezi rodinou a náboženstvím je nerozlučitelná: právě v rodině se náboženství předává a právě náboženství rodinu podporuje a chrání.
Říká se, že i v katolických zemích je porodnost nízká: to rozhodující však není konfese, ale intenzita náboženské praxe. Hodně dětí mají lidé praktikující, ne lidé nábožensky vlažní. To rozhodující kritérium by snad bylo možné nazvat vůle ke smyslu života.
Salcburský biskup a obhájce života Andreas Laun napsal: Nikoli muslimové, nýbrž vlažní, lhostejní křesťané ohrožují Evropu. Přenechali moc liberálům a ateistům. Ti pak spustili proces umírání Evropy na blahobyt. Zejména katolíci se musejí probudit a dát Evropě, co potřebuje změnu smýšlení skrze novou evangelizaci. Teprve pak mohou politici přicházet s vhodnými propopulačními opatřeními.
Michaela Freiová
Vydáno: 17.09.2009 16:38, Zdroj: Michaela Freiová [vytisknout]
[přeposlat] [sdílet na Facebook]
Další zprávy
| K diskusi o liturgiiSe zájmem jsem četl informace k liturgii na stránkách farnosti Jejkov a posílám tento příspěvek do diskuse s pohledem do historie: B. Zlámal v díle IV. Příručky českých církevních dějin popisuje liturgii táborů na str. 95: zavedli tak zvanou mši sv. Petra, která sestávala jen z Otčenáše a konsekračních »»»
|
|
 | Tajemství povolání Martina LutheraLuther vždy tvrdil, že byl do řádu ne jenom přitáhnut, ale dokonce uvržen. Potomci považovali jeho slova nejčastěji za popis náhlého obrácení, které posunulo mladého muže směrem k fortně augustiniánského kláštera. Tento výklad je však mylný.
Protestantští hagiografové Luthera se jako ohni vyhýbali»»»
|
|
 | Mnichovská zrada, nebo pražský krach? Nečasova mise a rozpad Československa v roce 1938Dvacáté století v českých dějinách je možné nazvat nejen stoletím osmiček (a devítek) podle datace přelomových událostí, ale také stoletím manipulace veřejného mínění, vytváření propagandistických legend a zakořenění mylných myšlenkových stereotypů. Jedním z nich je sklon svalovat vlastní chyby na jiné, který se zrodil při zániku tzv. první republiky, když její president prohlásil Západ nás zradil (načež abdikoval a odletěl na Západ).»»»
|
|
| K větší slávě BožíOtče, slavíte velké životní jubileum. To je příležitost vracet se ke kořenům. Kde jsou zapuštěny ty vaše?
Jsem křtěný Svratkou, jednou ze dvou řek, na jejichž soutoku leží Brno. Bystrc, má rodná ves (nyní je to obrovské předměstí Brna), patřila už od 14. století pánům z hradu Veveří (první záznam j»»»
|
|
|
|