Pohled z Říma: Nádvoří pohanů aneb O tom, jak Češi naučili Vatikán dialogu s ateisty

S českým skepticismem prý nejdou dohromady řeči o hrdosti. Tentokrát by ale důvod byl. Úspěch loňské návštěvy Benedikta XVI. a zejména její pozitivní vnímání mezi nekatolíky povzbudily Svatý Stolec, aby se znovu začal zabývat dialogem s nevěřícími. Ve Vatikánu vznikne nadace (jak se zatím říká, jakkoliv jde spíš o komisi či radu) Nádvoří pohanů.

Všechno začalo v České republice, nebo spíš v rozvažování po cestě, o něž se Benedikt XVI. podělil v předvánoční audienci se svými nejližšími spolupracovníky. V pasáži věnované pozitivní odezvě nevěřících občanů České republiky na jeho návštěvu, uvažoval papež nad tím, zda by Církev neměla změnit svůj postoj k ateistům, vytvořit jakýsi prostor setkání a sblížení. Benedikt XVI. poznamenal, že nevěřící jsou často vystrašení, když se před nimi mluví o nové evangelizaci, když vycítí, že jsou předmětem jakési misie. Obávají se ztráty svobody myšlení a rozhodování. Nicméně otázka po Bohu v nich zůstává přítomná. Hledání Boha patří ke kultuře západního světa a je třeba pečovat o to, aby toto tázání po Bohu zůstávalo živé. Papež v tom kontextu připomněl, že jeruzalémský chrám měl nádvoří pohanů, které Ježíš nazval spolu s prorokem Izajášem místem modlitby všech národů. Šlo o prostor mezi posvátným a profánním. Místo, kde se s tajemstvím může setkat i ten, kdo na něm ještě nemá podíl. Myslím, že Církev by i dnes měla vytvořit jakési Nádvoří pohanů, uzavíral papež, kde by se lidé mohli setkat s Bohem, třebaže Jej neznají a nemají přístup k Jeho tajemství, neboť to už je vlastní životu Církve. Vedle dialogu s jinými náboženstvími musíme navázat dialog především s lidmi, kterým je náboženství cizí, pro které je Bůh kýmsi neznámým, a přece nechtějí zůstat bez Boha, touží se k Němu přiblížit, i kdyby jen jako k neznámému, řekl papež.

Vracím se k této reflexi cesty do České republiky tak obšírně, protože na konci února se ukázalo, že jde o slova zakládající novou vatikánskou instituci. S odvoláním na papežskou promluvu to oznámil arcibiskup Gianfranco Ravasi, předseda Papežské rady pro kulturu, které bude Nádvoří pohanů podléhat. Chceme vytvořit síť ateistů a agnostiků připravených k dialogu, prohlásil šéf vatikánského úřadu, chceme navázat kontakt s ateistickými organizacemi a konfrontovat se s nimi. Stejně tak chceme lépe poznávat duchovní život lidí, kteří se prohlašují za nevěřící.

Je na místě připomenout, že institucionální dialog s ateisty není pro Svatý stolec žádnou novinkou. Už v roce 1965 Pavel VI. založil ve Vatikánu Sekretariát pro nevěřící, změněný později na Papežskou radu pro dialog s nevěřícími. Zanikla v roce 1982, kdy ji Jan Pavel II. začlenil do Papežské rady pro kulturu. Církev se dnes vrací k původnímu záměru papeže Montiniho. Jsme ale už o něco moudřejší. Tentokrát nejde o to otvírat se světu, absorbovat všechny jeho proudy. Naopak. Podobně jako v mezináboženském dialogu je velmi důležité zachovat vlastní identitu, zdůraznil arcibiskup Ravasi, jedině tak dostanou nevěřící šanci nahlédnout bohatství víry.

Krzystof Bronk

Vydáno: 16.03.2010 12:41, Zdroj:

[vytisknout] [přeposlat] [sdílet na Facebook]

  Další zprávy

Služba bratrského napomenutí. Malé kázání o kritice konstruktivní i té druhé... Na úvod mi dovolte dva ilustrativní příklady. Případ první: Nedávné volby postavily lidovou stranu mimo parlament. Někteří křesťané toho litují, jiní se naproti tomu radují. Jakési rozdělení mezi křesťany, kteří lidovcům přejí, a těmi, kteří jim nepřejí, samozřejmě existovalo už dlouho před volbami. I když mnoho křesťanů (a zvláště katolíků) chápalo volbu lidové strany téměř jako křesťanskou povinnost, existovalo hodně těch, kteří měli k této straně vážné výhrady a nakonec ve volbách volili jinak. Někdy jsme na adresu těchto lidí ze strany lidovců slýchali: Nejsme svatí, ale snažíme se o dobro. Chcete-li něco změnit k lepšímu, vstupte k nám a neomezujte se jen na všeobecné nadávání.»»»

Poznámka k týdnu - Slovenská církev jako zavírající filiálka? Zpravodaj plzeňské diecéze ve svém prázdninovém čísle uvedl velmi hezký pastorační článek o Církvi. Stojí v něm: Hrůzou pro každou firmu jsou zástupci, kteří pomlouvají vlastní produkci. Kdo chce koupit firmu Opel, ten sám musí jezdit v Opelu. Kdo působí dojmem, že Církev je vyběhlý model nebo filiálka, která brzy zavře, ten už vlastně ‚zavřel‘. Základem naší církevní existence je překvapení a radost vycházející z evangelia. Kdo žije evangeliem, ten se mu naučí rozumět. Naučí se ho mít rád.»»»

Nanebevzetí Panny Marie. Zamyšlení biskupa Mons. Jana Baxanta Odvolávat se při úvaze nad nanebevzetím Ježíšovy Matky na argumenty Písma svatého nám nevyjde. V Bibli totiž o poslední etapě pozemského života Panny Marie není ani jediná zmínka. I když bychom si o okamžiku Mariina skonu jistě rádi v Písmu přečetli cokoliv, podobně jako se v něm můžeme seznámit s dramaty jiných Božích mužů a žen. »»»

Helen Gurley-Brownová: Rozsévačka mravní zkázy Roku 1959 se provdala za filmového producenta Davida Browna. V této fázi jejího života by sotvakdo tvrdil, že je na cestě stát se jednou z nejvlivnějších žen v USA. Sedmatřicetiletá Brownová, očima kultury úspěchu, byla nikdo na cestě nikam; byla mouseburger slovo, které později sama vymyslela a jež zdomácnělo jako výraz pro nepříliš majetnou, nijak zvlášť vzdělanou, ustrašenou, frustrovanou, spíš podprůměrnou ženu. Kromě toho měla za sebou ne zrovna cudný intimní život. Její novomanžel, předtím již dvakrát ženatý, ji vyzval, aby napsala o své divoké sexuální minulosti knížku. Brownová»»»

Pro Církev celibát existuje odvždycky Nuže, často se dočítáme, a to i u vážených autorů, že povinnost opustit svou manželku se závazkem následující dokonalé zdrženlivosti prý byla rozhodnuta pouze kolem roku 300 po Kristu na koncilu, přesněji na synodě v Elvíře, ve Španělsku. Jiní, jako Romano, datují tento závazek až do roku 1139. V 33. kánonu akt synodu v Elvíře stojí: "Synodální Otcové jsou»»»

Poslední šance lidovců O pěti letech marných pokusů zachránit KDU-ČSL a co ještě lidovcům zbývá»»»

Ne sexu ve škole! (www.NeSexuVeSkole.cz) Zničit přirozený stud, což je jedním z cílů sexuální výchovy, znamená nevratnou destrukci zdravé osobnosti a ohrožení celé její další existence. To samozřejmě není bez vlivu celou společnost, její hodnoty, chování lidí. Pochopily to i mnohé školy, ale především to pochopily tisíce rodičů. Avšak pochopit nestačí - je třeba nemlčet. Ministerstvo školství podcenilo inteligenci odpovědných rodičů a pedagogickou kompetenci ředitelů škol a vyučujících, když »»»

Evropská unie na kulturní křižovatce Opozice proti rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva ve věci křížů ve školách narůstá. Osservatore Romano z 22. července přinesl rozhovor s Gregorem Puppinckem, ředitelem Evropského centra pro právo a spravedlnost. Ten tvrdí, že opozice není motivována jen politicky a právně, ale také duchovně; snaha odstranit kříže ze škol je totiž projevem vůle sekularizovat Evropu. Puppinck říká, že »»»

Wilhelm Reich: otec sexuální revoluce Dodnes přetrvává obrovský vliv muže, který spojoval marxismus a psychoanalýzu se zenovým buddhismem a zemřel v psychiatrickém oddělení věznice. Sexuální revoluce je pojem, který bývá většinou vztahován k šedesátým létům. Není to však přesné. Samotný pojem byl používán jako mediální zkratka již v letech dvacátých v návaznosti na Freudovo osvobození libida. Tímto slovem bývá většinou označován řízený (tedy nikoli nahodilý) společensko-politický proces ústící ve změny sexuálního chování západní společnosti. Během něj došlo k posunu ve vnímání sexuality, popření tradičních norem a rozvinutí nového, relativizujícího étosu v oblasti sexuality. »»»

Jaké budeme mít důchody? Reformou penzijního systému ke znalostní ekonomice Penzijní reforma je v posledních letech mnohokrát skloňované téma jak ve sdělovacích prostředcích, tak v kampaních politických stran. Jak by ne, vždyť se jedná o obrovské peníze: každý zaměstnanec dnes přispívá důchodcům 28 % své mzdy.»»»