Před 60 lety zemřel na následky mučení StB farář z Číhošti Toufar

Praha 23. února (ČTK) - Po komunistickém převratu v únoru 1948 posloužila totalitní moci k perzekuci církve i událost z prosince 1949, která vešla do povědomí veřejnosti jako takzvaný číhošťský zázrak. V malé obci Číhošť na Havlíčkobrodsku se tehdy při mši v místním katolickém kostele o třetí adventní neděli během kázání faráře Josefa Toufara údajně několikrát pohnul kříž umístěný na hlavním oltáři. Dodnes neobjasněný úkaz se měl později ještě opakovat. Toufar byl zatčen a mučen a před 60 lety, 25. února 1950, ztýraný sedmačtyřicetiletý kněz zemřel na následky prasklého žaludečního vředu v nemocnici v Praze.

Vládnoucí komunistická moc označila "zázrak" za podvod, který měl být součástí protistátního spiknutí katolické církve, a případ využila k útokům na církevní kruhy. Vyšetření číhošťského zázraku svěřily špičky totalitní moci takzvané Instruktážní skupině StB, která v lednu 1950 zatkla faráře Toufara a poté se ho snažila ve valdické věznici na Jičínsku přinutit k přiznání, že pohyb kříže sám zinscenoval.

Po krutém mučení vyšetřovatelé nakonec 23. února kněze přiměli, aby podepsal protokol, v němž se k činu přiznal. Kněz zemřel dva dny nato, 25. února 1950, na následky prasklého žaludečního vředu v nemocnici v Praze, kam jej převezli z valdického vězení.

V roce 1968 řekl při vyšetřování Toufarovy smrti doktor František Mauer: "Při operaci Josefa Toufara jsem tehdy asistoval. Dělali jsme všechno, co bylo v lidských silách, ale toho člověka nebylo možno zachránit. Byl neobyčejně surovým způsobem utlučen k smrti. Řekl bych - jasná vražda!." Pochován byl do společného hrobu v pražských Ďáblicích, příbuzným byla jeho smrt oznámena až v roce 1954.

Josef Toufar se narodil 14. července 1902 v Arnolci na Jihlavsku. Původním povoláním byl truhlář, na kněze byl vysvěcen až ve věku 38 let. Jako farář působil v letech 1940-1948 v dnes již neexistující obci Zahrádce v Posázaví (kde byl velmi populární), pak nastoupil do Číhošti.

Tehdejší režim se rozhodl využít událostí v Číhošti k proticírkevní propagandě. Komunisté o údajném spiknutí nechali natočit propagandistický film. Původně v něm měl hrát Toufar, ale jeho špatný zdravotní stav to nedovolil. StB ve zmanipulovaném dokumentu představila zvláštní zařízení s provazy a táhly, s jejichž pomocí měl kněz pohyb kříže ovládat. Jak se ale později ukázalo, žádný z mechanismů buď nemohl fungovat, nebo byl na holém oltáři jasně viditelný. Dalším propagandistickým dílem podobného typu byla kniha Vladimíra Hodače Číhošťský zázrak.

Událost s údajně pohyblivým křížem v Číhošti se dodnes nepodařilo přesvědčivě vysvětlit. Případem se po roce 1989 obsáhle zabýval mimo jiné Úřad dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu (ÚDV). Ani ten ale nepřišel s jednoznačným vysvětlením. "Můžeme se jenom dohadovat, zda akci dopředu nepřipravila státní moc, tedy zda nešlo o provokaci StB na objednávku KSČ. Víme však, komu celý případ Číhošť prospěl. Číhošť byla využita KSČ k zintenzívnění útoků proti katolické církvi, proti věřícím i proti Vatikánu," konstatovali autoři publikace ÚDV vydané v roce 2001. Právě StB mohla podle některých teorií "zázrak" zinscenovat, aby připravila půdu pro proces s církevními představiteli.

Po roce 1989 byl za podíl na fyzickém týrání kněze Toufara odsouzen vedoucí tehdejší vyšetřovací skupiny StB zaměřené na tzv. číhošťský zázrak Ladislav Mácha, jenž byl v roce 1968 soudem osvobozen, protože se mu nepodařilo prokázat přímo vraždu a zneužití pravomocí bylo podle tehdejších zákonů promlčeno. V listopadu 1999 sedmasedmdesátiletého expříslušníka StB pražský městský soud poslal s konečnou platností na dva roky do vězení. Trest ale ze zdravotních důvodů nenastoupil.

Osud pátera Toufara a dalších kněží stíhaných komunistickým režimem připomíná v Číhošti od roku 1990 památník u tamního kostela Nanebevzetí Panny Marie. Literárně případ zpracoval mimo jiné spisovatel Josef Škvorecký ve svém románu Mirákl z roku 1972.

Robert Míka

Vydáno: 23.02.2010 11:09, Zdroj: ČTK

[vytisknout] [přeposlat] [sdílet na Facebook]

  Další zprávy

Týden 23.–29. ledna Hodnotový systém se stal ústředním tématem událostí minulého týdne. Hodnotová orientace V pravidelné nedělní glose na ČRo se kardinál Dominik Duka nad daným tématem zamýšlel, a to konkrétně 22. ledna. Uvažoval, jak řešit závažný problém zadlužení v našem národě. Dluh dával do kontextu s�»»»

Dominikánský breviář on-line! Péčí sdružení Res Claritatis byl definitivně zprovozněn elektronický dominikánský breviář na webu - http://breviar.op.cz/ (dříve na adrese http://breviar-op.cz). Je zde použito rytmického překladu žalmů, který dělal Václav Renč, a překladu hymnů římského hymnáře. »»»

Lidové misie v Jezernici Lidové misie jsou jedinečnou příležitostí, jak obdržet informace o víře či nalézt novou radost z daru víry. Ve dnech 11.-17. března budou hlavními kazateli lidových misií v Jezernici Mons. Jan Peňáz a P. Marek Dunda. Místním bude v těchto dnech nabídnuta možnost přijetí svátostí. Součástí lidových misií bude »»»

Vzpomínka na básníka Jana Zahradníčka Dne 17. ledna jsme si připomněli výročí narození významného katolické básníka Jana Zahradníčka. Napsal jedno z nejostřejších protikomunistických děl, za což byl ve vykonstruovaném monstrprocesu odsouzen. V životě a tvorbě tohoto básníka hrála důležitou roli jeho pevná víra. V roce 1950 začal Jan Zahradníček »»»

Petice proti rasové a náboženské nesnášenlivosti Petice ICEJ ČR proti rasové a náboženské nesnášenlivosti požaduje „důsledné prošetření již podaných trestních oznámení“ a podporuje „přezkoumání činnosti odpovědných islámských institucí“ z hlediska zákona o náboženských společnostech. Existuje důvodné podezření, že výroky pana Lukáše Větrovce naplňují podstatu trestných činů Hanobení národa, etnické skupiny, rasy a přesvědčení, Podněcování k nenávisti vůči skupině osob nebo k omezování jejich práv a svobod a Násilí proti skupině obyvatelů a proti jednotlivci.»»»