Iniciátoři průzkumu v Haštale zpochybňují jeho výsledky

Praha 22. února (ČTK) - Dvoudenní průzkum v kostele sv. Haštale, kde se pátralo po možných ostatcích Anežky České, byl krátký a neúplný, domnívají se restaurátoři Denis Anfilov a Marie Stádníková. Nezpochybňují práci archeologů, ale řízení a průběh průzkumu. ČTK dnes řekli, že chybu vidí na straně týnské farnosti, pod kterou Haštal spadá. Od počátku prý serióznímu průzkumu bránila. Vladimír Kelnar z týnské farnosti výtky restaurátorů odmítl. Dvojice restaurátorů stála loni v listopadu za medializací pátrání po hrobu sv. Anežky v Haštale.

Archeologové v minulém týdnu v průzkumu nepotvrdili přítomnost ostatků české světice v kostele sv. Haštala. Našli tam sice hrobku, rakve a ostatky však podle jejich závěrů pocházejí z 18. století. Pro archeology se jedná o uzavřenou kapitolu, řekl dnes ČTK Zdeněk Dragoun z Národního památkového ústavu (NPÚ).

Podle restaurátorů byl Kelnar od počátku "zásadním odpůrcem" hledání ostatků světice. Domněnku, že by se v Haštale mohl nacházet staletí ztracený hrob Anežky České, vyslovila loni v dubnu řádová sestra Anna Koláčková. Opírala se přitom o několik vizí sester z minulosti. U některých představitelů církve v Praze ale zastání nenašla.

"Náhrobník před hlavním oltářem - připusťme alespoň v tuto chvíli - může ostatky ukrývat. Je však vhodná doba na jejich vyzvednutí? Domnívám se, že v daném okamžiku ne. Vzácných relikvií drahých světců máme v Čechách skutečně mnoho," napsal Kelnar loni v červnu Koláčkové v odpovědi na její opakované dopisy. Kopii dopisu má ČTK k dispozici.

Farnost zažádala o povolení k průzkumu jen pár dní poté, co se v listopadu začalo o pátrání psát. Šance, že Anežčiny ostatky v kostele jsou, označoval tehdy Kelnar za poloviční. "Tady šlo o to, ověřit si, zda platí ty indicie, to v uvozovkách zjevení, že tam tyto ostatky jsou uloženy, ukázalo se, že ne a my jsme za to zaplatili desítky tisíc korun," řekl dnes ČTK Kelnar. "My teď nemáme v popisu práce rozkopávat kostel a archeologové také ne," dodal.

Anfilov a Stádníková upozorňují na to, že si prý archeologové nemohli připravit a změřit místo průzkumu sami vlastní radiolokační technikou. Farnost využila výsledky měření přístrojem Leo Vrzala, který ale není archeologem ani památkářem. Archeolog Dragoun to připustil, zároveň ale dodal, že celý průzkum od počátku považuje za nestandardní.

Archeologie jako věda podle Dragouna neslouží k pátrání na základě domněnek, ale ke zkoumání minulosti. On sám se před lety účastnil podobného průzkumu v Rotundě sv. Kříže, ani v ní se ostatky sv. Anežky tehdy nenašly. V minulém týdnu Dragoun dostal dopis, kde se pro změnu píše, že by se ostatky světice mohly ukrývat v Panenském Týnci.

Z archeologického hlediska je prý lepší zachovávat historické terény zachované, tedy kopat co nejméně. Budoucí generace archeologů mohou mít podle Dragouna lepší podmínky pro výzkum. Když něco země ukrývá tisíc let, už podle Dragouna málo zaleží na tom, jestli to zůstane skryto dalších 300 nebo 400 let. "I kdybychom prokopali celý kostel, nezabránili bychom tomu, aby to zase někdo zpochybnil," uzavřel Dragoun.

Anežka Přemyslovna zemřela 2. března 1282 a byla pohřbena v klášteře do hrobky Přemyslovců v kapli Panny Marie. Patrně z obav před záplavami byly její ostatky vyzvednuty asi roku 1322 z kaple a někam přeneseny. Traduje se, že řádové sestry prchající před husitskými vojsky ostatky odnesly a uložily na neznámé místo.

Leona Heczková mkv

Vydáno: 23.02.2010 11:11, Zdroj: ČTK

[vytisknout] [přeposlat] [sdílet na Facebook]

  Další zprávy

Týden 23.–29. ledna Hodnotový systém se stal ústředním tématem událostí minulého týdne. Hodnotová orientace V pravidelné nedělní glose na ČRo se kardinál Dominik Duka nad daným tématem zamýšlel, a to konkrétně 22. ledna. Uvažoval, jak řešit závažný problém zadlužení v našem národě. Dluh dával do kontextu s�»»»

Dominikánský breviář on-line! Péčí sdružení Res Claritatis byl definitivně zprovozněn elektronický dominikánský breviář na webu - http://breviar.op.cz/ (dříve na adrese http://breviar-op.cz). Je zde použito rytmického překladu žalmů, který dělal Václav Renč, a překladu hymnů římského hymnáře. »»»

Lidové misie v Jezernici Lidové misie jsou jedinečnou příležitostí, jak obdržet informace o víře či nalézt novou radost z daru víry. Ve dnech 11.-17. března budou hlavními kazateli lidových misií v Jezernici Mons. Jan Peňáz a P. Marek Dunda. Místním bude v těchto dnech nabídnuta možnost přijetí svátostí. Součástí lidových misií bude »»»

Vzpomínka na básníka Jana Zahradníčka Dne 17. ledna jsme si připomněli výročí narození významného katolické básníka Jana Zahradníčka. Napsal jedno z nejostřejších protikomunistických děl, za což byl ve vykonstruovaném monstrprocesu odsouzen. V životě a tvorbě tohoto básníka hrála důležitou roli jeho pevná víra. V roce 1950 začal Jan Zahradníček »»»

Petice proti rasové a náboženské nesnášenlivosti Petice ICEJ ČR proti rasové a náboženské nesnášenlivosti požaduje „důsledné prošetření již podaných trestních oznámení“ a podporuje „přezkoumání činnosti odpovědných islámských institucí“ z hlediska zákona o náboženských společnostech. Existuje důvodné podezření, že výroky pana Lukáše Větrovce naplňují podstatu trestných činů Hanobení národa, etnické skupiny, rasy a přesvědčení, Podněcování k nenávisti vůči skupině osob nebo k omezování jejich práv a svobod a Násilí proti skupině obyvatelů a proti jednotlivci.»»»