Duka chce otevřít církev lidem, počítá i s perným jednáním

Praha 26. března (ČTK) - Nový pražský arcibiskup Dominik Duka chce pozvat lidi do kostelů, seznámit je s biblí a zbavit je předsudků vůči církvi. Větší otevření církve české společnosti, která se občas označuje za ateistickou, se stane jednou z jeho hlavních priorit v úřadu. Řekl to v rozhovoru s ČTK. Duka se úřadu ujme týden po Velikonocích při slavnostní bohoslužbě v chrámu sv. Víta. Právě na Svatovítskou katedrálu i na výhled na pražské panorama z Arcibiskupského paláce se Duka těší. Zároveň počítá s tím, že ho čeká plno práce i nemálo perných jednání s politiky.

"Recept" na zpřístupnění církve a víry lidem prý teď již bývalý královéhradecký biskup zatím nemá, inspiraci ale ano. V Hradci Králové se poslední tři roky s úspěchem koná "Týden vzájemného poznávání a porozumění", kdy se otevírají brány kostelů, pořádají se v nich koncerty a výstavy a v ulicích stánky nabízejí informace třeba o práci charity.

Za přínosné Duka považuje i přednášky v hvězdárnách o vzniku vesmíru. Konfrontují se při nich názory astronomů a biblistů na stvoření světa. Hrají se též filmy a divadelní představení s náboženskou tematikou, o nichž pak přítomní diskutují.

Praha podle Duky díky své magičnosti i architektonickému a výtvarnému bohatství nabízí i další cestu, jak přiblížit náboženství. Například kostely lze představit jako galerie s malířskými a sochařskými poklady.

Pokladnicí umění nejstarší doby českého království, ale i 19. století pak je katedrála sv. Víta, míní Duka. Když se v Hradci Králové nedávno připomínalo 700 let od založení katedrály Svatého Ducha, zjistilo se, že dvě třetiny hradeckých dětí nikdy nebyly uvnitř. Podobnou sondu by Duka rád zadal také v Praze.

Svatovítský chrám je podle arcibiskupa učebnicí historie českého národa. Katedrála jako jeden z národních symbolů má podle Duky sílu oslovit i nevěřící. Jak již dříve uvedl, dlouhotrvající soudní spory neprospívají vztahům mezi církví a společností. Jeho snahou bude prosadit dohodu o spolupráci při užívání chrámu. Loni v květnu podala církev ústavní stížnost kvůli určení vlastnictví chrámu, soudy podle ní nerozhodovaly spravedlivě. Ústavní soud se dosud ke stížnosti nevyjádřil.

Duka upozorňuje na to, že vedení jednání mezi státem a církvemi nebude náležet pouze jemu jako pražskému arcibiskupovi. Hlavní roli za katolickou církev by měl hrát předseda České biskupské konference (ČBK). Kdo jím bude, zatím není jisté, mandát současného předsedy, olomouckého arcibiskupa Jana Graubnera letos vyprší. Jeho nástupce si biskupové zvolí na svém dalším zasedání v druhé půlce dubna. Katolická církev je pak pouze jedním ze zástupců církví a náboženských společností, které se státem o majetkoprávním vyrovnání jednají.

"Určitě to není tak, že přijdu do Prahy a začnu vyjednávat, budou také volby a stát bude mít bezesporu jiné starosti," řekl Duka. Dodal, že je pro něj prvořadé, že v ČR existuje náboženská svoboda a církev může volně pracovat. Přesto uznává, že se majetkoprávní záležitosti budou muset dořešit. Zdaleka totiž nejde jen o zájmy církví, ale i obcí a měst. Kvůli nedořešeným majetkovým záležitostem obce nemohou nakládat s majetkem, který dříve patřil církvím.

O majetkoprávním vyrovnání se neúspěšně jedná už 20 let. Zatím posledním pokusem byl návrh zákona o zmírnění majetkových křivd z roku 2008. Na základě odborných výpočtů došly strany jednání k náhradě ve výši 83 miliard korun, které by stát vyplácel po dobu 60 let, včetně úroků by stát zaplatil 270 miliard korun. To se mnoha poslancům nelíbilo a stejně jako předchozí pokusy, i tento skončil neúspěchem.

Duka k tomu poznamenal, že do posledních vyjednávání už ani neměl chuť se zapojovat, předchozí zkušenosti ho nenaplňovaly optimismem. Nakonec byl ale rád, že do toho šel, byl totiž pozitivně překvapen. I když se nakonec dohoda nerealizovala, oproti minulým pokusům došla zatím tato jednání nejdál. "Obě strany se naučily více naslouchat, vážit si jeden druhého a být schopny dosáhnout kompromisů," řekl Duka.

Česko jako jedna z mála evropských zemí také stále nemá uzavřenou mezinárodní smlouvu s Vatikánem. V roce 2003 ji Poslanecká sněmovna zamítla. Duka již dříve uvedl, že existuje naděje v úspěšné dokončení ratifikačního procesu.

Leona Heczková hj

Vydáno: 30.03.2010 18:02, Zdroj: ČTK

[vytisknout] [přeposlat] [sdílet na Facebook]

  Další zprávy

Týden 23.–29. ledna Hodnotový systém se stal ústředním tématem událostí minulého týdne. Hodnotová orientace V pravidelné nedělní glose na ČRo se kardinál Dominik Duka nad daným tématem zamýšlel, a to konkrétně 22. ledna. Uvažoval, jak řešit závažný problém zadlužení v našem národě. Dluh dával do kontextu s�»»»

Dominikánský breviář on-line! Péčí sdružení Res Claritatis byl definitivně zprovozněn elektronický dominikánský breviář na webu - http://breviar.op.cz/ (dříve na adrese http://breviar-op.cz). Je zde použito rytmického překladu žalmů, který dělal Václav Renč, a překladu hymnů římského hymnáře. »»»

Lidové misie v Jezernici Lidové misie jsou jedinečnou příležitostí, jak obdržet informace o víře či nalézt novou radost z daru víry. Ve dnech 11.-17. března budou hlavními kazateli lidových misií v Jezernici Mons. Jan Peňáz a P. Marek Dunda. Místním bude v těchto dnech nabídnuta možnost přijetí svátostí. Součástí lidových misií bude »»»

Vzpomínka na básníka Jana Zahradníčka Dne 17. ledna jsme si připomněli výročí narození významného katolické básníka Jana Zahradníčka. Napsal jedno z nejostřejších protikomunistických děl, za což byl ve vykonstruovaném monstrprocesu odsouzen. V životě a tvorbě tohoto básníka hrála důležitou roli jeho pevná víra. V roce 1950 začal Jan Zahradníček »»»

Petice proti rasové a náboženské nesnášenlivosti Petice ICEJ ČR proti rasové a náboženské nesnášenlivosti požaduje „důsledné prošetření již podaných trestních oznámení“ a podporuje „přezkoumání činnosti odpovědných islámských institucí“ z hlediska zákona o náboženských společnostech. Existuje důvodné podezření, že výroky pana Lukáše Větrovce naplňují podstatu trestných činů Hanobení národa, etnické skupiny, rasy a přesvědčení, Podněcování k nenávisti vůči skupině osob nebo k omezování jejich práv a svobod a Násilí proti skupině obyvatelů a proti jednotlivci.»»»