Mediální reakce na Williamsonovu kauzu

Někdy se stane, že reakce na určité rozhodnutí vypovídají více než rozhodnutí samo. Tak je tomu i v případě zrušení exkomunikace lefébvristických biskupů a pokusu biskupa Williamsona tento proces torpédovat nehorázným prohlášením o neexistenci plynových komor v nacistických vyhlazovacích táborech.

Novináři, kteří obvykle nenechají na katolické církvi nit suchou, se náhle starají o její dobrou pověst. - Ale lefébvrističtí biskupové nejsou součástí katolické hierarchie: jsou nadále suspendováni. Zrušení exkomunikace není ničím víc než podanou rukou, a ta se netýká jen těchto čtyř mužů, ale také pěti set kněží a více než půl milionu věřících, kteří se odštěpili od Říma.

Novináři se teď na papeže vrhli jako vyhladovělá vlčí smečka. Vždyť hladověli čtyři roky - celou dobu, kdy se Josef Ratzinger nepřizpůsobil obrazu, který o něm vytvořili. Čtyři roky mlčeli, když se stavěl proti mučení, kritizoval "turbokapitalismus", odmítal válku v Iráku a požadoval spravedlivé rozdělení světového bohatství. Mlčeli i o tom, jak se slovem i činem snaží o dialog s jinými křesťanskými církvemi, s muslimy, především ale s bratry židovské víry.

Nejsou na vině sami. Na vině je i - jak řekl představitel francouzských biskupů arcibiskup Hippolyte Simon z Clermontu - pomalá a matná komunikace vatikánských instancí s veřejností a tiskem.

Ale katoličtí věřící, jak uzavřel arcibiskup Simon, by měli všechny tyto události vidět prismatem podobenství o ztraceném synu. Být jen hodným starším synem nestačí.

podle materiálů agentury Kathnet

zpracovala -mf-

Vydáno: 12.02.2009 20:43, Zdroj: RC Monitor, 3/2009

Odhlásit či přihlásit se k odebírání zpráv je možné přímo na serveru http://claritatis.cz.