Kuba před návštěvou papeže Benedikta XVI. propustí 2 900 vězňů

Kuba na jaře před návštěvou papeže Benedikta XVI. propustí 2 900 vězňů, Američan Alan Gross mezi propuštěnými nebude.

Kuba na jaře před návštěvou papeže Benedikta XVI. propustí 2 900 vězňů. Kubánská vláda to údajně oznámila před několika dny s odvoláním na humanitární důvody.

Prezident Raúl Castro nazval tento krok gestem dobré vůle vůči žádosti příbuzných vězňů – z nichž mnozí jsou nemocní, ženy a staří lidé - a vůči náboženským institucím, uvádí BBC.

Castro ve svém projevu v Národním shromáždění také řekl, že „vzal v úvahu“ nadcházející papežskou návštěvu, oznámila agentura Reuters.

Mezi těmi, kdo žádali o propuštění vězňů, údajně byli také vrcholní představitelé římskokatolické církve na Kubě.

Castro prý řekl, že amnestie demonstruje „velkorysost a sílu“ kubánské revoluce.

Nicméně Američan Alan Gross, který byl podle agentury Reuters „odsouzen na 15 let vězení za to, že v rámci tajného amerického programu na ostrov dopravil zařízení pro připojení k internetu, propuštěn nebude. Tento případ zastavil pokrok v americko-kubánských vztazích a jedná se o velmi problematický bod ve vztahu mezi Havanou a Washingtonem.

Grossovi příbuzní z Marylandu připustili, že byl zapojen v „programu budování demokracie“, uvedl list Guardian.

Nicméně řekli: „Jeho cílem bylo pouze pomoci malé židovské komunitě na ostrově získat lepší přístup k internetu.“

Kuba vznáší obvinění, že takovéto programy usilují o svržení vlády.

Na toho, kdo byl odsouzen za závažné trestné činy, jako je vražda, špionáž a obchodování s drogami, se amnestie nevztahuje.

Nicméně lidé usvědčení z politických zločinů, které Havana považuje za „zločiny proti bezpečnosti státu“, budou propuštěni, uvedl Guardian s odvoláním na zprávu agentury Prensa Latina. „Všichni mají za sebou podstatnou část trestu a projevují dobré chování,“ napsala údajně Prensa Latina.

Kubánští disidenti tvrdí, že přinejmenším 60 osob je za mřížemi z politických důvodů.

Kuba v roce 2010 propustila více než 100 politických vězňů po dohodě, kterou zprostředkovala katolická církev.

Amnesty International již neeviduje žádné kubánské vězně v celosvětovém seznamu „vězňů svědomí“.

Vydáno: 12.01.2012 10:26, Zdroj: The Global Post

[vytisknout] [přeposlat] [sdílet na Facebook]

Související zprávy

  Další zprávy

První plod papežské návštěvy na Kubě Skutečnost, že kubánské státní úřady včas zareagovaly na žádost Svatého otce a vyhlásily již nadcházející Velký pátek dnem pracovního volna, je zajisté velice pozitivní, prohlásil vatikánský tiskový mluvčí O. Federico Lombardi. Svatý stolec vyjadřuje přání, aby toto rozhodnutí kubánské republiky přispělo k účasti na velkopátečních obřadech a k radostné oslavě velikonočních svátků, pokračoval O. Lombardi.»»»

Důležitý výzkum dospělých kmenových buněk podpořen grantem arcidiecéze Arcibiskup ze Sydney kardinál George Pell dnes oznámil, že pátý grant arcidiecéze Sydney ve výši 100 000 dolarů určený na podporu výzkumu dospělých kmenových buněk byl udělen profesoru Johnu Raskovi a dr. Janet Macphersonové z Královské nemocnice prince Alfreda (RPA) v Sydney. Výzkum se zaměří na způsoby, jak mohou být bezpečně vytvářeny dospělé kmenové buňky a jak podpořit jejich vlastnosti, které pomáhají potlačit reakce na cizí tkáně nebo jejich odmítnutí při transplantaci či podobných úkonech.»»»

Walesa podporuje žádost kubánských demokratických aktivistů o setkání s papežem Bývalý polský prezident Lech Walesa požádal papeže Benedikta XVI., aby se během své návštěvy Kuby setkal s politickými odpůrci Castrova režimu. Walesa, vůdce dělnického hnutí Solidarita v Polsku v osmdesátých letech dvacátého století, v dopise papeži připomněl, jak jeho předchůdce, papež Jan Pavel II., posiloval »»»

Kuba před papežskou návštěvou Podle Mezinárodní společnosti pro lidská práva (IGFM) vyvolaly chabé výsledky konference Komunistické strany frustraci obyvatel, kteří zřetelněji chápou, že země potřebuje strukturální reformy, bez nichž nelze krizi překonat. ( ). V témž měsíci bylo uvězněno 387 disidentů a aktivistů za lidská resp. občanská práva.»»»

Kubánská vláda nevylučuje setkání papeže s Fidelem Castrem Kubánská vláda nevylučuje setkání papeže s Fidelem Castrem během březnové papežské návštěvy na ostrově „navzdory tomu, že tato schůzka není zařazena v programu“, uvedl kubánský velvyslanec v Itálii Eduardo Delgado Bermudez a dodal, že Castrův „zdravotní stav je vynikající“. Delgado prohlásil, že kubánská vláda považuje návštěvu Benedikta XVI. za „příležitost k dalšímu prohloubení vztahů mezi církví a státem v této socialistické zemi“. Některé vztahy se „výrazně“ zlepšily po historické návštěvě papeže Jana Pavla II. na ostrově v roce 1998.»»»

Muslimská nadace pro náboženskou toleranci Indonésie - Muslimská Nadace Paramadina, která se věnuje prosazování náboženské tolerance, vydala zprávu „Kontroverze ohledně kostelů ve Velké Jakartě“, která osvětluje faktory, jež vedou ke konstruktivním mezináboženským vztahům a analyzuje situace, kdy křesťanské církve obdržely povolení ke stavbě kostela, který se pak stal obohacujícím a pozitivně socializačním faktorem pro celou společnost. Rozebírá také případ kontroverze kolem presbyteriánského kostela v Bogoru, na který bylo vydáno stavební povolení, ale kvůli odporu islamistických skupin se dosud nestaví. »»»

Případ Amelie Rivery je lekcí pro celou společnost Arcibiskup Charles J. Chaput z Philadelphie se domnívá, že rozhodnutí sporu Roe versus Wade, které legalizovalo potraty v USA, podkopalo úctu k životu mentálně a tělesně postižených, stejně jako k životu nenarozených dětí. „Musíme si uvědomit, že pokud je něčí život považován za bezcenný, pak je ohrožena úcta k veškerému životu,“ řekl arcibiskup.»»»