Případ Amelie Rivery je lekcí pro celou společnost

Arcibiskup Charles J. Chaput z Philadelphie se domnívá, že rozhodnutí sporu Roe versus Wade, které legalizovalo potraty v USA, podkopalo úctu k životu mentálně a tělesně postižených, stejně jako k životu nenarozených dětí.

„Musíme si uvědomit, že pokud je něčí život považován za bezcenný, pak je ohrožena úcta k veškerému životu,“ řekl arcibiskup.

Ve svém sloupku v listu Catholic Standard and Times z 19. ledna arcibiskup komentoval zprávy místních médií o Amelii Rivera, mladé dívce s Wolf-Hirschhornovým syndromem, které byla odepřena transplantace ledvin. Její rodiče tvrdí, že jí byla transplantace upřena kvůli jejím sníženým duševním schopnostem a kratší délce života.

Zatímco arcibiskup Chaput varoval čtenáře, aby příliš rychle neodsuzovali zdravotnické pracovníky pouze na základě toho, jak případ popisovala média, pochválil Ameliiny rodiče za lásku k dceři a za to, že vědí o „kráse a důstojnosti jejího života navzdory jejímu postižení“.

Posteskl si nad „rostoucím“ zvykem zacházet s geneticky postiženými dětmi jako někým, „kdo si méně zaslouží žít“. Tato praxe je obzvláště zřejmá při prenatálních vyšetřeních, při nichž mohou být odhaleny nenarozené děti s rizikem genetických problémů.

„Testy často nejsou přesvědčivé. Ale jsou poměrně dobré. A důsledky těchto testů jsou nemilosrdně praktické,“ uvedl s tím, že více než 80 procent nenarozených dětí diagnostikovaných s Downovým syndromem je usmrceno potratem.

„Jsou zabity kvůli chybě v jednom ze svých chromozomů – kvůli chybě, která není ani smrtelná, ani nakažlivá, ale pouze nežádoucí.“

Arcibiskup Chaput kritizoval lékaře, kteří podporují potraty a navádějí tyto ženy, aby se rozhodly pro ukončení těhotenství.

„Netvrdím, že by lékaři měli tak důležitý poznatek před rodiči tajit. A neměli by ani malovat nereálně radostný obraz života s dítětem, které je takto postižené,“ uvedl.

Spíše by lékaři měli tyto ženy odkazovat na rodiče dětí se speciálními potřebami, speciální pedagogy, terapeuty a pediatry, kteří se věnují dětem se zdravotním postižením.

Tito lidé často mívají „rozhodný postoj, kterým hájí život“ a mohou dosvědčit, že každé dítě se speciálními potřebami má „nesmírnou hodnotu“.

Arcibiskup ocenil rodiče, kteří pečují o takové děti s „opravdovou láskou“, která si „razí cestu navzdory strachu a utrpení a vede k rozhodnutí, že nakonec přijmou dítě do svých srdcí a důvěřují v Boží dobrotu“.

„Skutečná volba ohledně přijetí či odmítnutí dítěte se speciálními potřebami nikdy není volbou mezi jakousi pomyslnou dokonalostí a nedokonalostí… Žádné dítě není dokonalé,“ uvedl. Rozhodnutí, zda přijmout nebo odmítnout dítě se speciálními potřebami, je ve skutečnosti volbou „mezi láskou a neláskou; mezi odvahou a zbabělostí; mezi důvěrou a strachem“.

„To je volba, které čelíme, když se sami dostaneme do takovéto situace. A je to volba, které čelíme i jako společnost při rozhodování, které lidské životy budeme považovat za hodnotné, a které nikoli.“

Vydáno: 01.02.2012 08:18, Zdroj: Catholic News

[vytisknout] [přeposlat] [sdílet na Facebook]

  Další zprávy

První plod papežské návštěvy na Kubě Skutečnost, že kubánské státní úřady včas zareagovaly na žádost Svatého otce a vyhlásily již nadcházející Velký pátek dnem pracovního volna, je zajisté velice pozitivní, prohlásil vatikánský tiskový mluvčí O. Federico Lombardi. Svatý stolec vyjadřuje přání, aby toto rozhodnutí kubánské republiky přispělo k účasti na velkopátečních obřadech a k radostné oslavě velikonočních svátků, pokračoval O. Lombardi.»»»

Důležitý výzkum dospělých kmenových buněk podpořen grantem arcidiecéze Arcibiskup ze Sydney kardinál George Pell dnes oznámil, že pátý grant arcidiecéze Sydney ve výši 100 000 dolarů určený na podporu výzkumu dospělých kmenových buněk byl udělen profesoru Johnu Raskovi a dr. Janet Macphersonové z Královské nemocnice prince Alfreda (RPA) v Sydney. Výzkum se zaměří na způsoby, jak mohou být bezpečně vytvářeny dospělé kmenové buňky a jak podpořit jejich vlastnosti, které pomáhají potlačit reakce na cizí tkáně nebo jejich odmítnutí při transplantaci či podobných úkonech.»»»

Walesa podporuje žádost kubánských demokratických aktivistů o setkání s papežem Bývalý polský prezident Lech Walesa požádal papeže Benedikta XVI., aby se během své návštěvy Kuby setkal s politickými odpůrci Castrova režimu. Walesa, vůdce dělnického hnutí Solidarita v Polsku v osmdesátých letech dvacátého století, v dopise papeži připomněl, jak jeho předchůdce, papež Jan Pavel II., posiloval »»»

Kuba před papežskou návštěvou Podle Mezinárodní společnosti pro lidská práva (IGFM) vyvolaly chabé výsledky konference Komunistické strany frustraci obyvatel, kteří zřetelněji chápou, že země potřebuje strukturální reformy, bez nichž nelze krizi překonat. ( ). V témž měsíci bylo uvězněno 387 disidentů a aktivistů za lidská resp. občanská práva.»»»

Kubánská vláda nevylučuje setkání papeže s Fidelem Castrem Kubánská vláda nevylučuje setkání papeže s Fidelem Castrem během březnové papežské návštěvy na ostrově „navzdory tomu, že tato schůzka není zařazena v programu“, uvedl kubánský velvyslanec v Itálii Eduardo Delgado Bermudez a dodal, že Castrův „zdravotní stav je vynikající“. Delgado prohlásil, že kubánská vláda považuje návštěvu Benedikta XVI. za „příležitost k dalšímu prohloubení vztahů mezi církví a státem v této socialistické zemi“. Některé vztahy se „výrazně“ zlepšily po historické návštěvě papeže Jana Pavla II. na ostrově v roce 1998.»»»

Muslimská nadace pro náboženskou toleranci Indonésie - Muslimská Nadace Paramadina, která se věnuje prosazování náboženské tolerance, vydala zprávu „Kontroverze ohledně kostelů ve Velké Jakartě“, která osvětluje faktory, jež vedou ke konstruktivním mezináboženským vztahům a analyzuje situace, kdy křesťanské církve obdržely povolení ke stavbě kostela, který se pak stal obohacujícím a pozitivně socializačním faktorem pro celou společnost. Rozebírá také případ kontroverze kolem presbyteriánského kostela v Bogoru, na který bylo vydáno stavební povolení, ale kvůli odporu islamistických skupin se dosud nestaví. »»»

Phildalephská arcidiecéze uzavře 48 katolických škol Arcibiskup Charles Chaput, který v loňském roce nahradil kardinála Rigaliho na biskupském stolci ve Philadelphii, varoval, že nastanou bolestivé změny, a vyzvala komisi, aby jednala rázně a rozhodně. „Nostalgie by byla špatným základem, chceme-li jasně uvažovat a tvořivě pracovat pro budoucnost,“ řekl.»»»